Na mostě u prodejny Jednoty se objevily vzkazy dětí, které děkují svým nejbližším v této nenormální době. Všechno zorganizovaly učitelky Kateřina Pěnčíková a Michaela Mačátová.

„Přišla s tím Míša Mačátová. Já jsem se toho chytila. Vzkazy psaly děti na prvním stupni, každý zvládl něco napsat,“ prozradila Kateřina Pěnčíková.

„Přemýšleli jsme s kolegy, jak dětem usnadnit tyto změny. Jak jim pomoci pochopit, co se ve společnosti děje, jaké to má dopady a východiska,“ objasňuje paní učitelka Mačátová a dodává.

„Povídali jsme si ve třídách a ukázalo se, že naše děti nebudou na tuto podivnou dobu vzpomínat jen jako na čas izolace a nudy. Tak jsme dostali společně nápad. Děti nakreslily a popsaly své pocity vůči těm, kdo jim pomáhali. Kresby a texty jsou plné příběhů a poděkování. Děkují babičkám za buchty, za to, že s nimi trávily čas, zatímco média nabádají k izolaci, dík patří dědečkům a tatínkům, že s nimi sportují, když kroužky se zavřely. Díky letí ke všem, kdo v době uzavření naší společnosti zůstali vůči dětem otevření.“

Dílka volala po výstavě. Ale kam s ní ve složité situaci? Učitelky Kateřinu Pěnčíkovou a Michaelu Mačátovou napadlo obrázky a slova zatavené do folie nainstalovat na most přes potok Okluky.

Vznikl tak „Most Díků“. Většina školáků po cestě do školy a za kamarády míjí svoje vzkazy. Akce vzbuzuje pozornost celé vesnice. Lidé se chodí podívat, co ti nejmenší z rodiny vlastně v této době prožívají. Výstava trvá a je všem přístupná. Běžte si na lhotský most přečíst, jak důležité jsou v dnešní době i samozřejmé věci, které pro naše děti děláme.

Po čtyřech měsících znovu do školy

Třeťáci, čtvrťáci a páťáci zasedli k výuce ve své škole po čtyřech měsících. Vrátili se, jako všude jinde, do školní budovy spolu s předškoláky, prvňáky a druháky. Jejich návrat se od jiných škol odlišuje nejen tím, že nemusí zůstávat každý druhý týden doma. Rotační systém týden doma, týden ve škole ve Lhotě nepraktikují, protože počet žáků prvního stupně se vejde pod státem stanovenou mez.

                                            Stanislav Dufka s přispěním Kláry Papugové.

                                            Foto: Klára Papugová, std.