Ostrožská Lhota

Podrobnosti

Zveřejněno: 1. květen 2023

Dne 26.4.2023, tedy v předvečer 78. výročí osvobození naší obce, byly položeny věnce u památníků první a druhé světové války. Starosta obce Roman Tuháček a zástupce rady obce Marek Miklíček. položili věnec také k pamětní desce veliteli parašutistické skupiny Carbon Františku Bogatajovi, který se za války ukrýval v naší škole. Desku odléval sochař Otmar Oliva na Velehradě v roce 2017. Na škole byla umístěna 28. října stejného roku. 

„Život každého člověka je jedinečný a neopakovatelný. Zaslouží si úctu. Obětí druhé světové války bylo mnoho. První oběť z naší obce byl František Malůšek, který byl 12. července odvlečen do gestapáckého vězení a tam v koncentráku, ve Vratislavi byl odsouzen k trestu smrti. 24. ledna 1945 byl popraven a pochovám ve společném hrobě,“ připomněl mimo jiné starosta obce Roman Tuháček.

Na závěr slavnostního aktu se držela minuta ticha a zazněla česká hymna.  

                                Text a foto: Stanislav Dufka

Podrobnosti

Zveřejněno: 26. duben 2023

Český červený kříž z naší Lhoty uspořádal předposlední dubnovou neděli zájezd do Ostravy. Cílem bylo studio televize Noe. V její kapli byla odsloužena mše svatá s členy červeného kříže. Televize vysílala mši svatou v přímém přenosu, celebroval ji František Bezděk, rodák z Blatnice pod Svatým Antonínkem.

„Patnáct minut před zahájením mše jsme se rozezpívali. Všichni se moc snažili. Patří jim velké poděkování,“ pochválila Lhoťany hlavní organizátorka zájezdu Hana Radochová.

Po mši svaté se uskutečnila prohlídka studia s výkladem. „Nebylo to jenom o návštěvě televize Noe, ale i o komentované prohlídce Staré Ostravy. Myslím, že obě akce byly na vysoké úrovni. Všichni se nám maximálně věnovali. V televizi jsme viděli všechny pracoviště, i ty, které se běžně neukazují. Poděkování patří panu Petr Kudelovi, zástupci ředitele televize Noe, který se nám celou dobu věnoval,“ prozradila Hana Radochová.

Televize Noe vysílá od roku 2006, nyní již devatenáct hodin denně. Program sestává z vlastních pořadů aktuálních i archivních. Program je připravován převážně v ostravském sídle, některé pořady vytvářejí regionální studia v Praze a ve Zlíně.

Za fotky, které zaslala Mirka Malušková, moc děkujeme.

Podrobnosti

Zveřejněno: 24. duben 2023

Po dvou letech se veřejnost znovu dočkala slavnostního otevření bunkru pod Svatým Antonínkem. Ze známých koronavirových důvodů se oblíbená akce v předešlých dvou letech neuskutečnila. Bunkr se už tradičně otvírá ke konci dubna. Podobné to bylo také v letošním roce. Předposlední neděli v dubnu se u bunkru sešlo, odhadem, kolem stovky lidí.

Na slavnostním zahájení nescházel starosta Ostrožské Lhoty Roman Tuháček, starosta Blatnice pod Svatým Antonínkem Petr Buzík a jako host praporčice Beata Králová, která v roce 2019 předala dokumenty od objektu.

„Děkuji za pozvání, děkuji za armádu, ale dneska jsem tu sama za sebe. Děkuji všem, kteří se zasloužili o zprovoznění bunkru,“ řekla v krátkém proslovu Beata Králová.

Starosta Ostrožské Lhoty ocenil hlavně nedělní program a oba správce bunkru.

„O historii tohoto objektu už jsme slyšeli. Osobně bych chtěl poděkovat všem, kteří zajistili program pro tuto akci. Pánům Bočkovi a Kuřinovi, že bunkr udržují a starají se o jeho perfektní stav. Je vidět, že jsou to srdcaři.“

V nedělním odpoledni byli u bunkru k vidění americké džípy z druhé světové války. Antonín Hanák z Blatnice přijel na ruské sajdkáře Ural M 72. Návštěvníci si také mohli prohlédnout výstavku airsoftových zbraní.

„Jsou to repliky opravdových zbraní. Dá se říct, že tento vojenský sport vznikl v osmdesátých letech v Japonsku. Náš klub má členy z Blatnice a blízkého okolí. Fungujeme zhruba deset let, “ prozradil jeden z členů klubu Tomáš Blahynka.

Výstavba vojenského bunkru se datuje do šedesátých let minulého století. Ve Zlínském kraji by podobných objektů mělo být minimálně patnáct. Jediný zpřístupněný veřejnosti je právě pod Svatým Antonínkem. Objekt sloužil armádě v 70. letech jako pozorovatelna.

V roce 2012 byl převeden Ministerstvem obrany na obec Ostrožskou Lhotu. Celá rekonstrukce trvala zhruba rok a bylo na ní odpracováno úctyhodných 466 hodin. Všechno organizoval Stanislav Kuřina pod záštitou lhotských turistů a obce.

Další významný milník přišel v roce 2019. Turisté z Ostrožské Lhoty převzali od zástupce Armády České republiky, konkrétně od praporčice Beata Králová, dokumenty od zmíněného objektu.

Bunkr je pro veřejnost otevřen každou neděli od 14 do 17 hodin. Sezona se zahajuje obyčejně od poloviny dubna a tvrdá do konce října. Správce bunkru je Stanislav Kuřina, druhým správcem je Josef Boček.

                       Text a foto: Stanislav Dufka

Podrobnosti

Zveřejněno: 11. duben 2023

Přes osm desítek vzorků bylo na ochutnávce a místní výstavě vín v naší Lhotě. Zahrádkáři už tradičně uspořádali Velikonoční výstavu v prostorách staré sokolovny. S celou akcí vyslovil spokojenost šéf zahrádkářů Franta Vaněk.

„Jsme rádi, že se nám daří udržovat tradice. Se sháněním vzorků je to každý rok složitější, starší generace končí, mladí je nenahrazují. Jsme spokojení s hojnou účastí, příští rok bychom rádi košt uspořádali v sále.“

                     Text a foto: Stanislav Dufka

Podrobnosti

Zveřejněno: 5. duben 2023

„Neseme Morenu, v oleji smaženů, babu bílú studenú, pryč s ňú za dědinu.“ Znělo první dubnovou sobotu naší obcí. Dětský soubor Kameňáček za doprovodu kluků z cimbálovky vynášel Morenu a přinesl do Lhoty Létéčko.

V naší Lhotě se chodí od roku 2011. „Rok předtím jsme dostali pozvání na Starou Myjavu, měli jsme přivést Morenu a ukázkově ji utopit v potoce. Bylo tam víc souborů. Našim dětskám se to tehdy strašně líbilo, tak jsem si řekla, že to musíme zavést i u nás ve Lhotě,“ vysvětluje začátky vynášení Moreny Ludmila Hájková.

Morena, nebo také Morana, Morjana, Mořena nebo Marzana, je pravděpodobně slovanskou bohyní smrti. Zobrazována je jako ošklivá stařena, která uzavírá nejen zimu, ale i koloběh života, jehož součástí je smrt.

Dříve chodily o smrtné neděli i ženy a dívky se zelenými ratolestmi, zaříkávaly odchod zimy a oznamovaly příchod jara. Jaro hlásilo vždy vznik nového života. Tento zvyk býval kdysi pohanský a později splynul s křesťanskou tradicí, která se v některých vesnicích dodnes neztratila.

           Text a foto: Stanislav Dufka