Ostrožská Lhota

Podrobnosti

Zveřejněno: 18. září 2017

První sobotu v září se jel v dánském městě Randers Motokros národů ve třídě Classic Motocross. Členem vítězného týmu v kategorii 66+ byl Lhoťan Antonín Křápek.

Senzace!!! Antonín Křápek je mistr světa v týmovém motokrosu

Která dědina se může pochlubit, že má mistra světa? Naše Lhota ho od druhého víkendu v září má. Stal se jím Antonín Křápek, muž, jehož velkou láskou jsou motorky a motokros. Parádní úspěch vybojoval o druhém zářijovém víkendu. Známý motokrosový jezdec získal titul mistra světa v dánském městě Randers. Startoval v soutěži družstev. Startoval jako člen čtyřčlenného týmu ve věkové kategorii 66 +. Dvaasedmdesátiletý Antonín Křápek, hodnotí soutěž družstev, jako daleko náročnější než individuální závod.

„V jednotlivcích jsem skončil na mistrovství Evropy dvakrát na třetím místě, to není tak složité. Družstva jsou daleko náročnější. Jste čtyři na startu. Nikdo nesmí upadnout, nic se nesmí stát, všichni musíte přijet do cíle. Jeden člověk odstoupí a je konec, je po závodě,“ vysvětluje specifika týmového klání.

Na jeho slova málem došlo v průběhu závodu. Českému týmu hrozila diskvalifikace před startem do druhé rozjížďky. Antonín Křápek měl těsně před startem problémy s motorkou. „Nešla nastartovat, ani ťuk. Musel jsem si půjčit stroj od kamaráda z Mutěnic, který jel v kategorii 70+, jinak nás diskvalifikovali hned na startu.“

Křápkův servisman Martin Gál upřesnil závadu. „Odešla spojka, nešlo to nastartovat, rozletěl se spojkový koš,“ hlásí muž, který jezdí jako mechanik už bezmála dvacet let. „Po Evropě jedenáct a po závodech u nás asi osmnáct,“ upřesňuje.

V soutěži družstev startují všichni závodníci naráz. Jedou se dvě rozjížďky. Podle jednotlivého pořadí se potom počítá týmové umístění. „Stodůlka skončil první, Hanáček na druhém místě a Kozák kolem pátého místa, už přesně nevím. Já jsem skončil třináctý a desátý. Jelo asi osm družstev, v naší kategorii to bylo nejmíň. V jiné kategorii startovalo třeba i patnáct týmů,“ vysvětluje Křápek systém závodů a postěžoval si na počasí. „Celé čtyři dny propršelo, trať byla hodně těžká, náročná. Šlo o to, udržet motorku vůbec na trati. To jsem v životě nezažil.“

Celé družstvo Česka 66+ ve složení Jiří Stodůlka, Miroslav Hanáček, Karel Kozák, Antonín Křápek se stali šampióni před druhou Anglií a třetím domácím Dánskem. V této třídě podal nejlepší výkon Jiří Stodůlka, který dojel druhý a první. Miroslav Hanáček a Karel Kozák byli v obou rozjížďkách v první pětce, přičemž je skvěle doplňoval  Antonín Křápek, který skončil třináctý a desátý. Toto vítězství je historicky první v dané kategorii pro Českou republiku. I přesto se žádné velké oslavy po náročném závodě nekonaly.

„Jenom jsem si zazpíval s Mirkem Hanáčkem na slavnostním vyhlášení hymnu. Po závodech jsme chvilku poseděli, byli jsme unavení,“ povídá na závěr čerstvý šampión z dánského Randers a nejstarší muž týmu.

                                                                       Stanislav Dufka

                                                                       Foto: František Tureček, Martin Gál, std

Podrobnosti

Zveřejněno: 11. září 2017

Rekordní účast na rybářských závodech. 10. ročník vyhrál Matyáš Dřinka

Skoro vyprodáno. Rybník Močidla byl první sobotu v září obsypaný mládeží. Lhotští rybáři uspořádali pro děti už tradiční závody – v letošním roce měly závody malé výročí. Chytalo se po desáté. Skvělou účastí byl v letošním ročníku překvapený i šéf Petrova cechu Patrik Trčka.

„Účast je skvělá, i přesto, že jsme závodům nedělali žádnou velkou reklamu. Napočítal jsem 36 dětí, ani jsem nevěřil, že jich kolem rybníka tolik narveme. Myslím, že to je rekord, nikdy v historii víc dětí nebylo,“ hlásil předseda rybářů a vysvětloval pravidla.

„Chytají děti do patnácti let na jednu udici. Letos máme jednu novinku, děcka můžou být v doprovodu dospělého. Závody trvají celý den a děcka jen těžko udrží pozornost, tak dospělý může udici na chvilku pohlídat. Jsou jako jeden tým.“

Závody trvaly osm hodin, ukončení bylo úderem páté odpoledne. Nejdelší ryba skončila na háčku Mytáše Dřinky, byl to amur, který měřil 67.5 cm. Na druhém místě skončil Štěpán Havlík s kaprem o délce 63 cm. Pomyslnou bronzovou medaili bral Petr Bachan, také on chytil kapra, ten měřil 60 cm.

Suma sumárum se na letošních závodech chytilo 21 ryb. 14 kaprů, 5 línů, jeden amur a karas. Za loňským rokem se zaostalo o sedm ryb. Šéf rybářů to vysvětloval následovně. „Loni nebylo tak velký přechod z horka do chladna. V den závodů bylo dvacet stupňů, den předtím o deset víc. Pro ryby je to zlomové počasí, přestaly brát, ale i tak se jich ulovilo dost,“ povídal Patrik Trčka.

Ceny připravili pořadatelé pro všechny účastníky. První tři dostali poukázku na rybářské potřeby v hodnotě 1200, 900 a 800 korun, další rybáři potom poukázky v menší hodnotě.

Výsledková listina přehledně:

Dětské rybářské závody 2017. Rybník Močidla, ulovené normové ryby.

1. Matyáš Dřinka – amur 67.5 cm
2. Štěpán Havlík – kapr 63 cm
3. Petr Bachan – kapr 60 cm
4. Štěpán Havlík – kapr 55 cm
5. Matyáš Dřinka – kapr 54 cm
6. David Ratajský – kapr 52.5cm

                                                                                   std. Foto: std, Patrik Trčka

Podrobnosti

Zveřejněno: 4. září 2017

Výprava lhotských turistů strávila koncem prázdnin čtyři dny na rozhraní Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš.

Turisté na Ještědu, Kozákově a v Železném Brodě

Předposlední srpnový víkend se početná skupina 14 turistů vypravila netradičně vlakem téměř na druhý konec republiky. Cíl výpravy a místo odkud se vyráželo k poznávání části Libereckého kraje, bylo šestitisícové městečko Železný Brod.

V pátek byl v plánu Kozákov (744 m n. m.), což je nejvyšší hora Kozákovského hřbetu a Českého ráje.

„Naskytla se nám jedinečná možnost vyhlídky na rozhledně, byli jsme také na kozákovském naleziště drahých kamenů, pak proběhla návštěva Otakarovy farmy,“ okomentovala první den vedoucí celé akce Mirka Malušková.

Sobotní vrchol byl známý Ještěd (1012 m n. m.). Následoval přesun na hrad Trosky, návštěva Skalního města, Besedice, Kalich a Chléviště.

„Sobotní program byl asi fyzicky nejnáročnější, ale všechno se dalo zvládnout, zvlášť když byla tak výborná organizace,“ hodnotil a chválil druhý den Pepa Boček.

V neděli byla mimo jiné v plánu prohlídku hradu Valdštejn, který je jeden z nejstarších hradů Českého ráje.

Poslední den se šlo ze Semil do Železného Brodu Riegrovou naučnou stezkou. Následoval rozlučkový oběd v Železném Brodě a v odpoledních hodinách návrat vlakem do rodné hroudy Ostrožské Lhoty.

                                                                                                          mm, std.

                                                                                                          Foto: Jaromír Štěpán

Podrobnosti

Zveřejněno: 28. srpen 2017

Višňa ukončila oslavy. Na závěr vystoupila U Budařů

„Červené vínečko jak višňa, ty moja galánko šidíš ňa,“ neslo se v předposlední srpnovou neděli od lhotské cukrárny, kde zpívala cimbálová muzika Višňa.

Čtyři vystoupení, na čtyřech různých místech, v naší Lhotě během čtyř měsíců. To byly oslavy cimbálovky Višňa, která slaví v letošním roce deset let od svého založení. Kavárna Pod Kostelem, Pohostinství na Obecní, hospůdka Na hřišti a cukrárna U Budařů. To byly zmiňované čtyři místa. „Uspořádat jeden koncertní galavečer, nám vzhledem k významu jubilea, připadlo nedostatečné. Chtěli jsme víc, proto jsme nachystali čtyři koncerty, na čtyřech místech Lhoty,“ vysvětloval primáš Franta Hájek před začátkem turné.

Na všech bylo veselo a nutno dodat, že přálo i počasí. Na poslední štaci U Budařů odměňoval primáš posluchače cimbálovky vydařenou plackou s logem muziky.

„Ty placky jsme nechali vyrobit pro naše nejvěrnější fanoušky. Někteří tady sice nejsou, ale my si najdeme příležitost na předání, “ sliboval Franta Hájek.

Poslední vystoupení v rámci oslav desetiletého výročí pochválil také jeden z posluchačů.

„Takové posezení s domácí muzikou je víc, než jakýkoliv festival. Důležité bylo, že návštěvníci, kteří seděli kolem, chtěli a uměli zpívat, bez těch by to nebylo ono,“ okomentoval vydařené odpoledne Radek Bartoníček.

                                                           std. Foto: std, Radek Bartoníček

Video od Radka Bartoníčka k oslavám CM Višňa:

Podrobnosti

Zveřejněno: 24. srpen 2017

Ostrožsko – Lhotské divadlo. Premiéru Dědečka viděl vyprodaný sál

Narvaný sál. 147 platících diváků, plus několik desítek dětí. Parádní kulisu měla předposlední neděli v srpnu premiéra zbrusu nové hry Ostrožsko - Lhotského divadla „Dědeček aneb Musíme tam všichni.“ Komedii Jaroslava Koloděje režírovala představitelka paní Marie, Eva Zajícová, která si pochvalovala návštěvnost představení.

„Je to naprostá bomba. Můžeme říct, že bylo vyprodáno. Už jsme neměli žádné židle, byli jsme domluvení, že si lidi můžou sednout i na stoly. Plný sál je motor, který vás nakopne, je to důvod hrát dál. Líbilo se mi, jak lidi reagovali. Věřím, že si to užili i herci. Na druhou stranu musím říct, že premiéru hrajeme vždycky dvakrát. Nejprve v pátek a potom v neděli. Letos to z časových důvodů nevyšlo, tak i proto byla ta návštěvnost asi vyšší. Ve hře byly i nestandardní situace, které ve scénáři a na zkouškách nebyly, ale herci je zvládli skvěle. Pokud mám mluvit za sebe, tak myslím, že se premiéra vydařila. Nebylo tam nic, co by narušilo hru,“ okomentovala představení spokojená režisérka.

Ostrožsko - Lhotské divadlo vzniklo před dvanácti lety. Dá se tedy říct, že každý rok má zhruba jednu premiéru. Ta letošní byla znovu po čtrnácti měsících.

„Nacvičovali jsme od prosince. Trošku nám komplikovalo, že jsme v lednu hráli ještě starou hru a tři lidi ze souboru chodí na směny, takže to bylo náročnější, vysvětluje režisérka.

Komedii Jaroslava Koloděje odehraje Ostrožsko - Lhotské divadlo na známých místech. Po Ostrožské Lhotě přijdou na řadu už tradiční destinace.

„Hrajeme v Uherském Ostrohu, Pašovicích, Kudlovicích, potom je tam Nivnice, už se nám to pomaličku rozbíhá. Předcházející hru jsme hráli devětkrát, předpokládám, že to bude podobné,“ přeje si Eva Zajícová a na prozrazuje další umělecké plány. „Mám v hlavě další hru. Chtěla bych, aby to byla pohádka, ale ansáblu se do toho moc nechce, snad je přemluvím, uvidíme,“ říká na závěr s úsměvem Eva Zajícová

                                                                                          Text, foto, video: std

Malá ukázka z další premiéry Ostrožsko - Lhotského divadla